Systém dálnic a rychlostních komunikací v brněnské metropolitní oblasti je dlouhodobě nedořešený. Podstata problému spočívá především v poloze tzv. silnice 43 v úseku Brno–Svitavy (variantně přes Bystrc, nebo Veverskou Bítýšku), jejíž hlavní funkcí je aglomerační doprava, zatímco tranzitní doprava ve směru sever–jih je minimální.
Na základě analýz stávajícího stavu a dosud zpracovaných návrhů řešení vzniklo celkem 16 variant reprezentujících různé přístupy, které byly vzájemně porovnávány podle jednotné metodiky z různých hledisek, jako jsou dopravně-urbanistické hledisko, hledisko životního prostředí nebo vlivu na lidské zdraví na základě výsledků hlukové a rozptylové studie. Všechny navržené varianty se ukázaly být lepší než současný „nulový“ stav a v závěru byly doporučeny tři varianty (S.1, D.3 a tzv. poučená varianta S.10), které shodně pracují s vedením silnice 43 přes Bystrc, přičemž jako vhodnější se jeví varianty silniční, jež umožňují umístění většího množství křižovatek a tím i lepší obslužnost území.
Jako nejlepší se nakonec ukázala varianta S.10, která byla následně přenesena i do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.
